Část V. - Krutý trénink

           Ráno se Yoh probudil spolu se svým duchem, aby mu dodával ''psychickou podporu'', ale stejně tušil, že jim to bude nanic. Jakmile sešli dolů před dům, už Anna křičela:,,Včera jste neumyli nádobí!'',,Ale říkala jsi, že se můžeme vrátit až o půlnoci.'', bránil se Yoh, ale Anna mu to až teď upřesnila: ,,Ale to neznamenalo, že to nádobí neumyjete.''. Yoh nasadil vyděšený výraz. Yumiko se podívala na Sarami, která něco řekla Michiko a ta jim řekla nový tréninkový plán. ,,Takže, máme tři okruhy, malý, střední a velký. Ten malý měří 5 mil a běží se kolem školy, přes hřbitov a nakonec okolo jezera zpátky sem. Střední měří mil 10 a běží se k autobusové zastávce, přes pole k železnici a potom se vrátíte kolem sámošky zpátky. A ten velký měří 15 mil a abych řekla pravdu, poběžíte ho už odpoledne.'' ,,Ale...'', spadla klukům čelist, ,,vždyť dneska teprve začínáme!'' ,,Buď ticho!'', křikla na něj Anna, ale Yoh neopatrně pokračoval: ,,A navíc musíme ještě umýt nádobí!'' Vzápětí mu na tváři přistály hned čtyři facky. Yumiko, Anna, Sarami a Michiko se na něj dívaly vražedným pohledem a Anna se tvářila více upjatě než obvykle. ,,Máš i ty problém, samuraji?'', zeptala se Amidamara Sarami a ten jenom zavrtěl hlavou jako že ne. ,,V tom případě můžu pokračovat.'', prohlásila Michiko a znova začala vysvětlovat: ,,Takže ten velký se běží kolem jezera, přes památnou horu a potom podél železnice přes most do vesnice Kyuizumo. A samozřejmě se pak vrátíte. Nezapoměňte, že s váma poběžím já, Yumiko a Sarami, takže na podvody bacha!'' ,,Teď poběžíte ten malý, na rozehřátí.'', řekla Anna. ,,Díkybohu'' pomyslel si Yoh a Anna ho nakopla s křikem, že bude mít dost času na nádobí.

           Oba kluci vyrazili na okruh. Už na třetí míli nemohli, a tak se na chvilku zastavili. ,, Takhle to dál nepůjde'', zasípal Yoh a Amidamaru na něj soucitně pohlédl. ,,Já ti dám, že už nemůžeš!''¨, vřískala Michiko, která si stačila doběhnout pro vidle. ,,Jestli už nemůžeš, tak tohle ti trochu pomůže moct!'' Kluci na ni zírali a pak se s křikem rozběhli po cestě. ,,No vidíte, jak to šlo'', poznamenala doma Sarami a najednou se rozřehtala: ,,Měli jste se vidět, jak jste se tvářili, když Michiko přinesla ty vidle!''. ,,No jasně'', ušklíbl se Amidamaru a zkřížil ruce.,,Snad už brzo odejdou a bude nás moct trénovat jenom Anna'', pomyslel si a potom mu Michiko vlepila facku. ,,Takhle se odvděčíš své sestře?!'' ,,Ne, to vážně ne.'' řekl a opět si pomyslel: ,,Kéž by nikdy nepřišly a nedaly se dohromady s Annou.'' Najednou mu Anna vtiskla do rukou špinavý talíř a řekla: ,,Nic neděláš, jdi Yohovi pomoct s nádobím''. Pak šla a zapla televizi právě na Gilmorova děvčata. ,,Ale já neumím mýt nádobí'', poznamenal duch a Anna od televize odpověděla:,, Tak se to nauč''. Amidamaru s povzdechem odešel do kuchyně a snažil se tam ''mýt nádobí''. Nakonec to všechno umyl Yoh. Potom s úsměvem poznamenal: ,,Teda, já mít takovou ségru, tak se nedivím, žes umřel tak mladej!''. Pak si vzpomněl na Treye a Piliku. Copak asi dělají? Pilika určitě Treye nutí plnit tréninkový plán, polož všechny na lopatky. ,,Určitě'', přikývl Amidamaru a zamyslel se: ,,Ten má alespoň ségru, která se dá vydržet, není všude a neslyší všechno''. Po obědě, když chudáci uběhli velký okruh a padli vyčerpaně na zem, navrhla Yumiko Yohovi procházku na Památnou horu. Yoh souhlasil, a tak když vyrazili, měl trochu provinilý pocit, že tam Amidamara nechává s dvěma ženskejma. ,,No, dvě jsou přece jenom lepší než tři'', pomyslel si.

          Když dorazili na památnou horu, sedla si Yumiko s Yohem pod strom a vyptávala se ho na jeho rodinu a turnaj. Bylo to příjemné odpoledne a Yoh měl Yumiko rád stále víc a víc. ,,A jak se má Silva?'' , zeptal se na svého kamaráda a Yumiko mu odpověděla: ,,Silva má holku''. ,,Cože?!''¨, vykřikl Yoh. ,,Teda, formulovala jsem to trochu nepřesně.'', opravila se Yumiko. ,,Má holku a už s ní má i dceru. Je to moje sestřenka a jmenuje se Anna.'' ,,Moc hezké jméno'', řekl Yoh a na chvilku zapochyboval,''Budu moct s Annou dosáhnout v životě takového štěstí? Ale je to domluvený sňatek, slíbil jsem...'' Yumiko se na něj podívala s výrazem plným soucitu, přitáhla ho k sobě a láskyplně ho políbila. Yoh se odtrhnul a vykřikl: ,,Co to proboha děláš?!'',,Já... Nechala jsem se trochu unést, ale myslím, že tohohle se ti od Anny moc často nedostane'' ,,Aha, chápu'', přikývl Yoh a uvědomil si, že se mu Yumiko líbí čím dál víc.

          Doma mezitím jeho duch zažíval peklo. ''Já ti dám, Yoh, že dvě ženský jsou lepší než tři (jako Yohův strážný duch ví, na co ten druhý zrovna myslí), ale když ty dvě jsou ty největší potvory na světě...'', myslel si vztekle ''A zatímco ty si dáváš pusinky s Yumiko, já tady tvrdnu a uklízím''. Když se Yoh s Yumiko vrátili, seděly Anna s Michiko u telky a sledovaly nějakou červenou knihovnu. ,,Posaďte se'', kývla na ně Anna a řekla. ,,Já s Michiko budeme muset odjet na chíli do Izumo a nemyslím tím týden, ale asi měsíc. Až se vrátíme, budeme připraveny trénovat vás tak, až se z vás bude kouřit. Mezitím co budeme na výcviku u mystrině Kino, bude se o domácnost starat Yumiko.'' Pak se obrátila na ni. ,,Plně ti důvěřuji, a doufám, že trénink povedeš i přes moji absenci.''. Yumiko souhlasně přikývla a Michiko zavolala někam do kuchyně: ,,Brácho, přines mi prosím banánový koktejl!''. Náhle tam přišel Amidamaru v kuchyňské zástěře a s tácem. Podíval se smutně na příchozí, kteří se rozchechtali: ,,Hahaha, samuraj uklízečka, to je vtipný!'' Duch zatnul zuby a odnesl tác zpátky do kuchyně. Potom ho už celý večer nikdo neviděl. V deset večer řekla Sarami: ,,Asi bychom ho měli jít hledat.'' ,,Hledej si ho sama!'', odsekla Michiko ,,já ho fakt hledat nebudu!''