Část IV. - Vyprávění bratra a sestry

28.04.2013 18:38

        „T-Tvoje sestra!?", vykřikli oba najednou, ale Amidamara to nechalo v klidu. Díval se na Michiko chladně, jako by ani nebyl rád, že svou sestru zase vidí. Ani Michiko nevypadala nějak šťastně. Najednou se na Amidamara vrhla, vytáhla meč a srazila ho na zem. Její bratr se sice bránil, ale nebylo mu to moc platné. Michiko se zvedla a řekla: ,,Vždycky jsem tě dokázala dostat na lopatky, Ami. Jsem ráda, že tě opět vidím.'', poznamenala pak. ,,Neříkej mi Ami!'', ohradil se Amidamaru... ,,Nejsme už malé děti!'', zavrčel pak. Michiko se zasmála: ,,Pro mě jsi dítě pořád.''. Yumiko i Yoh pořád nechápali, co to ti dva duchové dělají. Sarami si všimla jejich výrazů a začala jednat. Postavila se mezi ně a rázně se zeptala: ,,Co nám to tu předvádíte? Nemáme páru, o co se jedná!''. ,,Jdi stranou.'', odstrčila ji Michiko a nevšímala si jí. ,,Jestli to vážně chcete vědět, tak vám to vysvětlíme'', dodala. Amidamaru tedy začal vypravovat...

        ,,Jsme dvojčata'', začal, ale Yoh ho přerušil. ,,A proč jsi mi o Michiko nikdy neřekl?''. Michiko na Yoha vrhla opovrženíhodný pohled, jenž naznačoval, že tenhle kluk vůbec svého strážného ducha nezná. ,,Naši rodiče zemřeli ve velké válce a my jsme se stali sirotky.'', pokračoval Amidamaru.,,Přidali jsme se do skupiny dětí, ale tvrdili jsme, že jsme se potkali a abychom přežili, že putujeme spolu. Nechtěl jsem, aby se mi ostatní smáli jenom proto, že putuju s holkou. Já jsem poznal Mosukeho a stali jsme se nejlepšími kamarády. Když jsme vyrostli...'',,Počkej, ještě jsi zapomněl zmínit to, že jsem byla celkem solidní služka!'', zařvala Michiko naštvaně a sama vyprávěla: ,,Tak tedy, když jsme vyrostli, stali se z nás obou samurajové. Amidamaru se dal k císaři Čengovi I., kdežto já jsem sloužila u Fugariho. Když nám bylo dvacet, střetli jsme se na bitevním poli. Samozřejmě jako nepřátelé. Já jsem byla zesláblá z předchozí bitvy, ale bojovala jsem statečně. Naši císaři se na tu bitvu jenom tak dívali. Amidamaru měl za úkol mě zabít, byl ale srab, a když mě měl poprvé na zemi, vyčerpanou, neudělal to.'' ,,Tomu se říká bratrská láska!'', zařval Amidamaru. ,,Ale ne, jsi srab, bráško'', odpálkovala ho Michiko a pokračovala: ,,Vzali mě jako zajatce a zabil mě jiný voják. A ty jsi tam jenom seděl a čuměl jsi na to, jak mě zapích!'', křikla na svého bratra a ten namítl: ,,To jsem jako měl císaři říct to, že jsi má ségra a já bych ti nic neudělal?'' ,,Potom jsme se už nikdy neviděli. Až doteď.'' , dokončila své vypravování Michiko. ,,A jestli se osobně neujmu tvého výcviku, tak se z tebe brzo stane chodící mrtvola!'', dodala směrem k Amidamarovi. ,,Ale já už jsem mrtvej!'', namítl duch a na tváři mu přistála facka. ,,To je za to, že jsi byl drzej.'', řekla Michiko a odešla za Yumiko. ,,Počítej se mnou zítra v pět ráno. Jestli se jenom o minutu zpozdíš, tak tě seberu a vyhodim z okna!''.

         Yoh s Amidamarem radši vypadli z Památné hory. Běželi tak rychle, až se jim za botama prášilo. Zastavili se až u jezera. ,,Uf, snad jsme jim utekli.'', zasípal Amidamaru a vzápětí mu na druhé straně tváře přistála další facka. Před nimi se plně zhmotnila Michiko a řekla: ,,Jsi v opravdu špatné kondici''. ,,Děláš si srandu??!! Vždyť denně běháme tolik mil, že to nedáváme!'', zařvali oba najednou a Michiko je opět slušně odbyla: ,,Měli byste vidět náš výcvikový tábor:'' Vtom za nimi přišla Yumiko se Sarami a Yoh, který byl tak vyčerpaný, se ploužil pomalu k domu. Během toho poznamenal telepaticky ke svému duchovi: ,,Jestli se dá tvoje ségra dohromady s Annou, tak máme pořádnej průser.'' ,,To tedy máte!!!!'', vykřikla Anna, která stála na zápraží domu. U ruky měla vidle a řekla: ,, Vy blázni, nemysleli jste snad, že jsem zapomněla číst vaše myšlenky?!'' ,,N-Ne, vůbec ne, m-my jsme t-to tak nem-nemysleli'', zakoktal se Yoh a Anna zavřeštěla: ,,Tak nemysleli jo? Uvidíme co si budete myslet po tom, co vám udělám!'' a hnala je s vidlema přes půlku města. ,,A opovažte se přijít dřív jak v půlnoci'', zakřičela ještě za mizejícím klukem a duchem a vrátila se k domu. Až teď si všimla Yumiko s jejími samurajkami, které na ni vyděšeně koukaly. ,,Co tak koukáte?'', zeptala se Anna. Yumiko se představila a Michiko se Anny zeptala,,Co kdybysme se dali dohromady a trénovali ty lenochy spolu?''. Anna s jejím návrhem souhlasila, takže začaly vymýšlet plán. A Yoha s Amidamarem teprve čekalo peklo. A to ty divný holky potkali ani ne před dvěma hodinama...